Jako alternativní cesta by bylo vyfrézování 3D modelu (což není problém), ale tam by otázka byla podobná. Od koho dostanu 3D model v nějakém CAD formátu, nebo alespoň sady 2D profilů ve vhodném formátu. Překreslování z papíru bych se v každém případě rád vyhnul.

Keď budem mať trochu času, postavím si kajak, shearwater 17. Uvažujem však, že namiesto jednoduchého zlepenia a prepáskovania s jednovrstvovým olaminovaním sklom by som dal na laminovanie večší dôraz a použil by som v hojnom, ale primeranom množstve ušlachtilé a drahé materály. Carbon je síce 10 x drahší ako sklo, ale na kajak ho zas tak moc nejde. Keď som to presne odhadom spočítal, tak by takáto stavba mohla výjsť na cenu PE plasťáku. A to sa mi zdá dobré.

JADRO. Preglejka slúži ako jadro. Okumé je lahká, ale 4-5 krát ťažšia ako Airex -Herex. Ak jadro kajaku z Airexu bude vážiť 2 kg, tak zo 4 mm Okume bude vážiť 8 - 9 kg. Rozdiel bude  6 -7 kg !!! To je tretina váhy kajaku. Je možné použiť Airex namiesto preglejky pri metóde SG ??? Myslím že áno, vyrezané diely z Airexu by som po zlepení z jednej strany /vonkajšej/  olaminoval 125 g sklom a potom by som zošíval ako preglejku. Ak porovnám aktuálnu cenu na trhu preglejky a Airexu, tak je otázka prečo použiť preglejku? Je lepšie spraviť dno z preglejky, lebo je tvrdšia? /teraz neberiem v úvahu estetiku výrobku a túžbu mať loďku z dreva/

Uvažujem ako sú namáhané jednotlivé časti kajaku a sendvičového kompozitu. Največšiu pecku dostane dno pri pristávaní plno naloženého kajaku na pláž, teda ak pominiem extrém nárazu do skaly, alebo ešte večší extrém nárazu na hrot skaly.
Paluba je namáhaná tým, že pri nasadaní si sadnem za kokpit a potom sa súkam dovnútra a ešte zrejme pri záchrane, ak sa snaží nešťastník dostať do loďky a vymrskne sa na palubu.

Predpokladám že vlákna laminátu z vnútornej strany sendviču sú namáhané na ťah a z vonkajšej strany sú tlačené, myslím že vnútorná strana je namáhaná viac. Okrem toho vonkajšia strana dna je namáhaná extrémne na oter. Teda z vonkajšej strany dna Kevlar, alebo Diolén, alebo aj aj? Stačí na olaminovanie  cca 400 g tkaniny? 173 g kepr Kevlar a 200 g kepr Diolén? Alebo 2x 173 g Kevlar? Z vnútornej strany 2 x 200 g carbon? Alebo 3 x 200?  Stačí carbon, alebo musí byť Aramid-carbon?

Paluba sa mi nezdá až tak namáhaná, asi by som ju riešil len sklom, pri jadre s okume z vonku jedna vrstva skla cca 175 g a z vnútra  dve vrstvy, miesta zvýšeného namáhania za a pred kokpitim by som ešte zosílil. Ak by som použil jadro z Airexu, čo ma láka, lebo pri 10 mm hrúbke by to bola aj dobrá tepelná izolácia, tak by toho laminátu muselo byť cca 2 x viac.

Takže zatial tolko mojich úvah, ak by sa profíkom zdalo že z nich ťahám príliš moc rozumu, tak akceptujem ak sa nevyjadria.

1. Ma smysl obnazeny mista jenom obrousit smirgl papirem a pak nalakovat (mam lak na jachty)
2. Obrousit, nalakovat a pak potahnout skelnym vlaknem z obou stran jako sandwich a pak podel hranu.

Nemam naprosto zadnou zkusenost ze skelnym vlaknem, nikdy sem nic nelaminoval, ale snad bych to teoreticky zvladl.

Zatím snad, že mě k tomu vedla touha mít vlastní loď, ale neměl jsem a stále nemám na pořízení lodě běžně prodávané. Hledal jsem cestu jak si postavit loď, která by měla velký prostor pro bagáž, byla aspoň trochu rychlá ale zároveň stabilní. Původní myšlenka přestavět slalomku z padesátých let vzala za své, když jsem narazil na metodu strip-planked. Ta je ale dost náročná hlavně ohledně trpělivosti a pečlivosti stavitele. Pak už byl jen krůček k technice stitch and glue (sešij a slep). Jevila se jako mnohem jednodušší (což skutečně je).

Začíná to plány (veeeeeeliká role papíru plná čar) a končí jako na dolním obrázku...

Kajak ustavíme na kozách a obhlédneme rozsah poškození, případné velké poškození gelcoatu odloubeme nožem a rozmyslíme si kolik asi budeme muset namíchat nové směsi.

Očistíme acetonem - zejména pokud loď provozujeme na českých řekách, tak potřebují odmastit aby nový gelcoat držel.

Pokud děláme s gelcoatem poprvé, nezaškodí si někde bokem vyzkoušet, jak se bude chovat, jak dlouho ho můžete zpracovávat a jak je po namíchání tixotropní (jestli teče moc a nebo málo) Pokud teče hodně, dá se vmíchat trochu plniče.

Místo si zamaskujeme a odbrousíme starý poškozený gelcoat. Použijeme vrtačku a brusný kužel nebo kuličku.

Namícháme si gelcoat a vyplníme namaskované místo. Gelu si rozděláváme přiměřené množství, doba zpracování je reálně dvacet minut, když přidáme plnič, tak se doba ještě trochu zkrátí. V okamžiku, kdy namíchaná směs začne želírovat - tvoří se v ní hrudky - je třeba přestat pracovat, starou zahodit a namíchat novou.

Gelcoat má tu vlastnost, že po vytvrzení na povrchu zůstane lepkavý - je totiž určený spíše do formy, s tím, že se na něj budou klást vrstvy skla a pryskyřice. Lepkavost se dá odstranit několika způsoby - buď přidáme do směsi cca 1-2% hmotnosti vosku rozpuštěného ve styrenu (rada od Toma Mráčka), nebo přestříkáme separátorem (rada od Mejdžího), zatím jsem nezkoušel. No a pokud jste líní a blbí jako já a vosk jste si zapoměli objednat, stačí překrýt čistým igelitem - finta je v tom, že gelcoat nebude lepkat, pokud vytvrdne bez přístupu vzduchu.

No a pak už jen brousím. Brousím ručně, začínám na hrubosti 80, pro hrubé srovnání, následuje 100 a 150, vše na tvrdé podložce - osvědčil se mi obdélníček z betonářské překližky, lakovanou stranou k broušenému. Potom jdu na zrnitost 220, 350 a 400, to už brousím na měkké podložce, tady na to mám kus galaporového kvádříku a pak finišuju 1000 a 1500 pro sjednocení povrchu. To dělám už jenom palcem a dlaní.

Dalo by se pokračovat ještě na lešícím kotouči a pastou, ale mě to stačí. Stejně je to trochu vidět, pokud máte starší kajak, tak UV záření trochu změní odstín bílé a nový gelcoat bude trochu jinak barevný, ale to se pozná jen při hodně podrobném zkoumání.

Použité propriety:
Havelcoat 65, pro nanášení štětcem
Butanox M50, tvrdidlo, ředí se 2-3% hmotnosti gelcoatu. (Bacha, je to jedovatý a prudce hořlavý)
Carbosil M5, plnič pro zvýšení hustoty gelcoatu aby tolik nestékal. Stačí fakt prťává lžička do půl kelímku gelu. Zkracuje dobu zpracovatelnosti gelu.
No a dopňkovej materiál - kelímky, váhy (ale já to dělám od oka a zatím jsem vždycky trefil) maskovací pásku (kupujte modrou, je lepší než žlutá, nezatejká pod ní a neodlupuje se), míchátka, aceton a pokud jste cimprlíny, tak doktorský rukavice a respirátor.

No a nakonec, nebát se toho, na gauči ještě nikdo nic nezkazil, ale zachránit se dá všecko.

O náročnosti instalace a používání budu referovat.