1

Téma: Lipno

Stěžují si, že je zde nějak málo fotek z Lipna. Je to přece největší vodní plocha u nás! To tam nikdo nejezdí?:)http://seakayakforum.cz/img/m/3/t/p1a324gdqme4j1oco1ndv1k767tq3.jpg
http://seakayakforum.cz/img/m/3/t/p1a324ghpvmd9f9v1dm71gfc1gk66.jpg

2

Re: Lipno

Byl by k tomu i report ale nechci unavovat. 27-29.09.16 okolo jezera 90km

3

Re: Lipno

Milan57 napsal:

Byl by k tomu i report ale nechci unavovat. 27-29.09.16 okolo jezera 90km

.Fotky vložit nejdou (a tak jsem se snažil...)

4

Re: Lipno

Pohled a seakayakářské nadšení "Zanduly" je jistě progresivní a chválihodné, rád jsem početl. Jenže na Lipně eskimovat je o ústa a doslova o celou hlavu, především na jižním "rakouském" břehu /Račínská a Kyselovská zátoka/. Ty jsou fotograficky nejvděčnější. Letos byl problém s mlhou, loni daleko větší při hladině -1,5m. To už trčely i piloty koryta a mělčiny v úseku Nová Pec - Horní Planá. Na mělkých březích se i při menším větru valí vlny zkalené vody.

5

Re: Lipno

Ahoj! Navod na vkladani fotek sem vlozim. Neni to slozite smile kazde povidani je zajimave!

6

Re: Lipno

http://seakayakforum.cz/img/m/3/t/p1av4s5rah4kh12qc7k4hbr1dip6.png

7

Re: Lipno

http://seakayakforum.cz/img/m/2674/t/p1av531kt518fq1jq4pms1bu51hrq6.jpghttp://seakayakforum.cz/img/m/2674/t/p1av532gdvhprd7h1h56s4qnaq9.jpghttp://seakayakforum.cz/img/m/2674/t/p1av533cohjleadghke1lskh29c.jpghttp://seakayakforum.cz/img/m/2674/t/p1av53481n1bfpigp1fbi1q83j4le.jpghttp://seakayakforum.cz/img/m/2674/t/p1av5350ee14c1ahjs71m8n1r6g.jpghttp://seakayakforum.cz/img/m/2674/t/p1av535kc1cd91o381ghf1ttj1qidi.jpghttp://seakayakforum.cz/img/m/2674/t/p1av536bh01qolf1hahjcos1pfvk.jpghttp://seakayakforum.cz/img/m/2674/t/p1av538om66roang159nlmfdobm.jpg
27-29.09.2016 okolo Lipna I. ( Z Nové Pece)
Út. 27,09,2016- Házím JOAN ve dvě odpoledne na vodu u mostu v Nové Peci a kvituji dobrou hladinu a čistou vodu.
Jakýsi mladší pár zde končí na kanoi a paní chválí můj slaměný klobouk zakoupený u Viet-congu za „šede“. Patrně ji uchvátil našedlý brk mořské alky a černý meč mého pelichajícího kohouta Australky velké. Odrážím směr železniční most k přívozu Horní Planá/ Bližší Lhota. Nádherný slunečný den, voda na koupání, teplo pozdního babího léta. Sleduji „rakouský“ břeh. Zajíždím i do zátoky Hamerské kde svačím, kafuji a fotím pařezy na pobřeží.
Následně zajedu i do zátoky Hadí luka, užovky už se vykoupaly a jsou někde v trávě. Vyloženě relaxuji a pomalu jedu podél ptačí rezervace.
Většina osazenstva už je v konci září na jižní cestě a tak pár krkavců velkých varuje zbytečně před potulným kajakářem.  Večer zastavuji na zjevně rybářském postu před Račínskou zátokou. Asi 80 metrů v jezeru je mělčina, téměř 60-ti metrová kosa. Lehce večeřím a usínám na rozbaleném stanu do pásu, karimatce, péřáku, přikryt tropikem. Nebe mírně oblačné. Voda cca 18.st.C, teplejší než vzduch. Dnes 12,8km. Snad abych tento odpolední výkon ani nekomentoval.
St. 28,09,2016-  Z vody se páří, mlžný opar, viditelnost 20metrů. Vstávám, balím. Na pánvi 3vajíčka, salámek, máslíčko a famózní houstičky ze soukr.pekárny ve Volarech. Podpořeno silnou kávičkou s pravým mlékem z kravína. Kontrolní otázka: „Víte jaký je rozdíl mezi Lipnem a Jadranem? Byla by to moc hezká dizertačka na osmdesát čtyři stran. Já to seakajakářsky zkrátím.“ Máslo na Jadranu v papírovém obalu neudržíte. Asi tak. Po duchaplném přemítání fotím i žebrající labutě, balím a svištím na vodu. Kompas a jednoduchá navigace jsou téměř k ničemu. Lipno je mělké a u břehů jsou mělčiny, bahniště a rákosovina. Jedu opatrně okolo břehů, v kalné vodě vidím občas i ho hloubky 50cm, občas hrabu po dně. Naštěstí vidím matně břehový porost cca 30-50metrů. Být větší mlha je to na zastavení a odpočinek ve spacáku. Při větším kolísání hladiny jezera se reliéf pobřeží zátok dost mění. Jsem v Kyselovské zátoce, občas fotím, slunce se pokouší prodrat až na hladinu. Je matné rozptýlené protisvětlo, což profíci milují. Není nad mysteriózní záběry. GoPro není pro umělecké záběry, tedy dělám jen reportážní snímečky. Blížím se k místu hřbitovu hrdinů. Z vodní hladiny ční již silně ztrouchnivělé pařezy mohutných smrků, pokácených před stavbou v roce 1961. Z některých pařezů rostou traviny a z jiných nové smrčky. Snad se pár záběrů povede. Motivy a kompozice jsou na místě. Pracně postupuji tímto pro mne smutným místem. Není jiné východisko, kopíruji pobřeží, abych se ve „světě“ neztratil. Míjím přívoz Dolní Vltavice, kde přebaluji a ztrácím na místě napínák podvozku, zvaný gumicuk. To ovšem registruji pozdě po odjezdu. Pokračuji k Rakouské zátoce. Sluníčko zatlačilo vodní páry zpět do vody a viditelnost se dostala na 200 metrů, to ještě nestačí na kontrolu druhého břehu. Stačilo dalších 15 minut a jezero se objevilo ve všech konturách. Jedu volnou vodou 2,5km na chatový ostroh Hruštice, cestou se ptám rybářů na loďkách kde mají vlasce, bójky, abych nebyl za trotla. Stavím u chat, nasazuji kulatou plachtu, vítám vánek cestou okolo Větrníku, Lojzových Pasek a křižuji k Frýdavě. Objevují se plachetnice a křižují proti větru, takže se snažím plachtit víc u břehů, kam oni pro kýlovou zátěž nemohou. Zastavuji u přístaviště Frymburk a plachtu sundavám, pádlování je rychlejší, přestalo foukat. Jezdí už jen přívozy, parníky jen na objednané okružní cesty. Vlastně je to hloupost, parníky jsou motorové lodě. Kdo by topil dřevem pod kotly kolesových parníků na řece Yukon z dob Dawson City? Chvilku zevluji, okukuji zaparkovaný smrkový vor, co má jet do Ameriky. Nikam stejně nepojede. Ani vor Eurica zkušeného Krautschneidera nepustili portugalci z přístavu tím směrem. Navíc jeho pokus stál celý majlant. Až teď mi vrtá hlavou kde je třetí gumicuk na podvozek. Asi zůstal u přívozu Dolní Vltavice. To jsem celý já, jeden výlet=jeden gumicuk, popřípadě i foťák.
Vyrážím dál, směr Přední Výtoň ale sleduji protilehlý břeh podél silnice 163. Okolo cyklostezky sledující břeh. Po ní sviští velicipédy, kolobrndy, bruslaři a joggingové. Je státní svátek, hotová tlačenice. Já zastavuji u břehu, míjí mne 3 mořské kajaky. Před Kobylnicí, za zátočinou, vařím, peču, popíjím. Ještě předtím, uprostřed jezera jsem usoudil, že je voda bez sinic a naplnil jsem PET láhev. Domácí mléko a domácí PET vody došly pro mojí neuvěřitelnou žíznivost! Mírná hnědá barva v ešusu nevadí ani po převaření. Řekl jsem si, že minerální sedimenty s bahnem tělo také potřebuje. Sluníčko šimrá, chvíli se kochám ale jdu na vodu. Opět fouká, nasazuji plachtu. Asi dva kilometry k hrázi svištím, míjím kajakáře na ostrůvku a jen tak tak zastavuje za Novými Domky. Plachtu dolů a bybaj na stranu přístaviště a do maríny. Jsou čtyři odpoledne a já jedu svou „šestkou“ okolo břehu, proti vzrůstajícímu větru zpět na Přední Výtoň, Frýdavu. Končím na báječném místě proti zátočině Větrník.  Po šesté večer ustal vítr. Jen letadla turistů se ještě nahoře blýskají ve slunci, tady dole už je šero. Jako obvykle se chovám jako myška, seakajak tlačím do rákosoviny, věším prádélko a vařím na expedičním benziňáku v ALU krytu večeři. Vítr už není ale nechci být spatřen. Než naskočí oheň přeci jen to chvíli „blejská“. Dnes vektorově 37,1 km. V reálu pod čtyřicet a jsem spokojen. Poučení z rána? Lepší mapy=speciálky a vzít příště buzolu. V případě opravdové mlhy zalehnout, papat, čekat! Jinak člověk může vyrýt brázdu v nějaké mělčině 50-100 metrů od břehu. Zakufrovat, studovat ty mapy a nešílet.
Čt. 29,09,2016
Nádherné ráno, v 6.35hod fotím vodu. Slunce klepe na kopce. Začínám hygienou. Balím, vařím, papám.
Pan velehorolezec Jaroš by mne nevzal ani na Sněžku! Na vodě jsem až v 8.05! To by nevydejchal. Hodinu a půl se „šmrdolím“ než vyjedu. Absolutní bezvětří, nádhera, mířím opět na chaty Hruštice a přímým přejezdem volné vody 4km na Dolní Vltavici. Tam malinko zafouká a nasazuji plachtu. Už ve větru dojíždím na Radslav a to byl konec. Během dvou minut vítr kolísavě  stupeň 4-6, vlny 0,5m paralelně s mojí trasou. Opakovaně přicházely vždy tři vlny vysoké 1m s pěnou a to bylo nad moje síly. Plán přímého přejezdu volnou vodou směr Jenišov byl v troskách. Utíkám a razím kolmo na "zadní" vlny podél břehu, kempů, hotelů k mostu Černá v Pošumaví. Když mne zezadu dostihly metrovky, kajak to nakoplo a já se snažil surfovat. Správněji spíš přežít. Pak se kajak téměř zastavil v dolu vlny. Než jsem se rozpohyboval na sedmičku, přišel další kopanec.
U sypané silniční hráze jsem děkoval vyšší moci, že mne vlny nevyhodily na balvany vlnolamu. Rozjel jsem maximálku a doslova vystřelil na písčitou hotelovou pláž sto metrů vedle hráze. Zastavil jsem mezi hotelem a chatou, kde meditovali místní o rozbouřené hladině a o neradostném rybaření. „Na třpytku to dnes není!“ Na požádání jsem dostal vodu a radu, kterým směrem je nejbližší obchod s papu. Zpátky do obchodu za mostem v Černé v Pošumaví se mi nechtělo.
Bylo poledne, nasadil jsem podvozek, vytáhl JOAN na cyklostezku a při míjení stejnojmenného žel.nádraží  jsem zjistil, že vlak směr Nová Pec jede za hodinu. Protože ve válce se za zbabělost a útěkem před vlnami střílí, nasadil jsem plán č.2. Portáž 2km po cyklostezce, obejít Hůrku a jít na vodu v místě, kde je jezero podstatně užší. Ve dvě hodiny jsem byl opět na vodě a s úlevou registroval menší vlny.
Za trest jsem si stanovil dojet pro ztracený gumicuk na rakouském břehu přívozu Dolní Vltavice. Jinde být nemohl. Tedy sedm a půl kilásku tam a totéž zpátky. Vlny už jen třetinkové, nicméně gumicuk za „pajcku“ nalezen. Zpátky rovněž podél bójí a nejkratší trajektorií mezi ostrohy jezera zpět na Horní Planou a Novou Pec. Dorazil jsem k mostu v 19,00hod už v šeru s připravenou čelovkou a zadní lampou. Dnes 40,4km, +2km portáž, +1km s plachtou. Tento den byl pro mne velkým ponaučením. Obě plachty, „V“ i kulatou, už nebudu používat. Výrazné poryvy a směrová nestabilita větru na jezerech Vltavy jsou velkým rizikem. Nejsem tak dobrý pádler, abych riskoval. Nemít dobré papír.mapy Lipna je blbost, příště se lépe připravím a přibalím NZ potravin na +2 dny. Na Lipně se zvrtne počasí už proto, že je 940m.n.m. Solární minipanel 2W sice stíhá za sluníčka dobíjet telefén, ale v nové sezóně nasadím powerbank+ 18W. Chtělo by to na můj milovaný Jadran i Katydyn 06, co čistí a odsoluje, neboť vykazuji v tekutinách spotřebu velblouda. Na horách 6litrů denně, taky na vodě to není lepší.  Nejnižší dostupná cena odsolovače 890E,  bombastická na mojí pokladnu. Zvážím to…
Do zápisníčku celkem 90 kilásků, malou důtku za gumicuk a velkou výstrahu! Za ty vlny co jsem nečekal až tak brzo. S vědomím výroku klasika: “Kdo nás proslaví, když ne my sami?“ jsem poslal 4 fotečky na www:photos@paddling.net, jen ať kucííí za Atlantikem mrknou, že tady máme taky větší louži typu „reservoir“, když už ne moře.http://seakayakforum.cz/img/m/2674/t/p1av53dnbib301soip1iifm2ifr.jpg