ostrov Rab, Chorvatsko

video: https://vimeo.com/113536794

27.06.2019-08.07.2019 o.Krk-o.Rab okružní jízda    204 km

27.06.-Noční trasa Písek-Dolní Dvořiště/Tank ONO/-Linz-Pyhrnpass-Liezen-Trieben/Hohentauren Strasse/-St.Georgen-Klagenfurt-Loibl Pass-Tržič-Kranj-Ljublana-Postojna-Rijeka-o.Krk Voz , 670km. Spím u Tržiče-SLO, mám tam předplacený flíček.
Platím jen dálnici Rakouska 9,20€, jedu mimo dálnici Slovinska, dálnice Rijeka 9Kn, most o.Krk 39Kn. Za mostem sm.letiště a dolů k rybárně Voz.
28.06-PÁ. Po poledni dorážím do přístavu (viz pozn1). Nahazuji JOAN plasťák Kodiak na vodu, taktéž hromadu bagáže. Vyrážím po sm.hod.ručiček - Vinodolski kanal, vypínám telefon, mám jen mapy a buzolu. Slunce pálí  a sílí vítr od pevniny, zatím nedokážu odhadnout, zda je to Bora. Vlny a vítr stoupají na sílu Bf5, překračují metr, občas sprška pěny do xichtu. Postup je dost pomalý. Asi v pět večer přetínám zátoku Soline, zastavuji v šest  asi 1km před Rt Šilo. Miniplážička 2-+1, borový les, na plachtě jen karimatka, spím na spacáku. Odliv 0,4m, zatím žádný problém, jen ten pomalý postup. 13,5km  za 4hodiny! Doháním spánek.
29.06 –SO. Před osmou na vodě, objíždím Rt Šilo, vítr opět sílí. Zastavuji v přístavu, nákup vody v marketu „trgovina“, v kanystru 5L 11,3Kn. Už u Rt Družinin jsou problémy, jet trajektorii ostroh-ostroh je riziko, mám na zadním deklu 70L loďák, vyčítám si, že vezu stan a velkou plachtu 5x3m. Mažu okolo pobřeží a jakmile točím jižně začíná rodeo. Boční vlny a tlak větru už asi Bf6. Zbaběle hledám nejbližší kavernu s kousíčkem oblázků. Povedlo se v poslední chvíli, vytahuji co nejvýše kajak, přemýšlím co dál. Vylézám na břeh a sonduji +/- 100m po břehu co dál. Na vodě v tu chvíli není motor ani plachta. Slézám, vytahuji maskovací plachtu a jako zástěnu věším do „V“, karimatkuKM a uléhám ke spánku. Příboj sílí a po hodině vyzvedávám záď lodě na vyplavené prkno položené mezi dva balvany tak, aby voda nemlátila s lodí. Ustupuji s KM až ke stěně a vydržím tak asi do 16 hodin podřimováním. Vítr trochu polevuje, balím a vyrážím sm.Vrbnik. Musím sledovat břeh. Asi v 18.30hod. se probíjím do přístavu Vrbnik a těším se na vinotéku, snad nemají zavřeno. Nemají, kupuji jen 3L bílého á27Kn, protože kajak je dosud plný.  Zamykám loď a zakrývám i kokpit. Jen se záchr.vestou, která má kapsy, vyrážím na vizitu památek s cílem se i něčeho nacpat. Průběžně popíjím a po cca 7 dc bílého kvalitního a ražniči s hranolkama mám velmi dobrou náladu. Výhledy z kopce nádherné, Svět je růžový. Večer asi v 20,30hod. vyrážím. Hned za přístavem mne ovšem vyrazil dech vítr a tak končím pod skálou na plážičce. Dokonce vybaluji exp.vařič a dorážím se sladkostma a kávičkou! Jen 16,5km! Generálně vypracovaný plán cesty dostává vážné časové trhliny.
30.06 –NE Ráno brzy vyrážím na vodu a bojuji se slábnoucím větrem. O rybníku „Jadran“ není řeč! Dorážím na Rt Glavina a zjišťuji, že dál nemohu, situace jako včera. Jet okolo vysokých útesů ve vlnách a větru je nad moje síly a bezpečnost. Zpět asi 500metrů a nacházím luxusní kavernu, situace jako včerejší odpoledne. Nemít plachtu jako zástěnu, byla by to sebevražda usmažením, slunce pálí. Situace se uklidňuje okolo 16hod., vyrážím a postupuji až zátoce U Malá luka, vybaluji, vařím, papám. /Dvě malé rent jachtičky Chorvatů s obéznímy dítky, smaží jednu rybu co chytili.  Za hodinu vyrážím dál, vítr slábne a objíždím Rt Sokol a zátoku U Vela luka. Zastavuji asi po 7km na poslední pláži před Baška. Na konci asi 100m pláže je odloučených 2-3m a tam kotvím a spím. 26km po boji s nadějí, že vítr zcela utichne.
01.07 –PO  Trasa o.Krk /Baška/-o.Prvič –o.Sv.Grgur- o.Rab, přejezdy na volné vodě do 4km, bez větru, skoro hladká voda, jen dlouhé vlny. Pohoda, kterou jsem nutně potřeboval, o.Prvič- ovce a postupně tři včelnice. Celkem 30 úlů, středomořská klasika jen jedno plodiště a jeden medník. Vypadá to na schopného včelaře- holt dobrej oddíl! Ostrov Sv.Grgur skoro holý a nezajímavý. Přejíždím na o.Rab do velmi mělké zátoky městečka Lopar, klasika- tůristi, opalování a cachtání dětí. Následně vařím, papám a vyrážím okolo Rt Sorinj do zátoky Supetarská Draga. Končím na hnusném místě (nic kloudného v okolí) 4 - - 1, vybaluji a vařím i na ráno. Kajak podél pobřeží přikrývám maskovací plachtou, spím za ním hned vedle, nechci aby  mne někto vystrnadil. Rybář na bárce pokládá noční sítě v zátoce. Obecně je voda vyrabovaná, ryb málo. Nálada dobrá, 29,5km s dobrým pocitem při přejezdem volnou vodou.   
02.07-ÚT Ráno vyjíždím asi v půl sedmé, je ideálně bezvětří, ticho. Přejíždím přímo najednou i Kamporskou dragu, což je 4km. Objíždím západní pobřeží o Rt Kalifront, dost nevlídný ostře vyšlehaný vápenec. Až teprve jihozádadní část k Rt Krištofor má plážičky, v borových hájích jsou prý kempy, z břehu neviditelné. Postupuji dál k Rt Suha Punta a po dalších 3km vjíždím do zálivu a přístavu města Rab.  Opravdu lahůdkový pohled z vody na historické jádro města. Příbřežní navigace „lido“ je ve výborném stavu, WC, voda na doplnění zásob. Obchody a hlavně restaurace jsou zaměřeny na zkasírování turistů. Pěkně udržované parky u hlavní mariny (hlavní záliv). Dokoupil jsem nějaké sýry, pršut a máslové sušenky bez polevy a „koko“.  Ražniči, rizoto, guláš? V boční uličce a hospůdce za 40, na turistické promenádě za 150-200Kn, kalamari a škampi za „třistapade“. Odpoledne odemykám kajak, nabaluji a vyrážím směr mezi o.Rab-Dolin.  Jakýsi turista seběhne k vodě a chce mne při odjezdu „mejk stabilizejšn“, abych se neutopil. Je to Čech a dozvídám se, že je hlášeno počasí „na pytel“, vítr a bouřky. Jedu Barbatski kanálem, svačím na plážičce o.Dolin a k večeru stavím na o.Rab za turistpointem Podarica (půjčovna, herna,restaurace), před Rt (na ostrůvku) Mišnjak. Fantastické místo, velká téměř písečná kaverna, 1+++6, jak se ukázalo v noci má však i vadu. Velký noční provoz lodí rybářů.
03.07-ST Zdá se, že štěstí stojí na mé straně. Vyjíždím brzy, mám navařeno od včera. Klidná voda, skoro bezvětří. Objíždím ostrohy a maják, také záliv a přístaviště trajektů. Dám na informace o počasí a ruším další postup na ostrov Pag, nutný přejezd 8km.  Vracím se, ale chci jet raději okolo pevninského pobřeží, tedy ne po severovýchodní straně o.Rab. Je totiž pustý a strmý, nejsou tam úkryty a ani možnost vody. Přejíždím šikmo ke Stinica 2,7km a postupuji nahoru severozápadně. Mimo jedné zastávky na odpočinek zastavuji i v obci Starigrad. Malebné původní, ještě v roce 1914 tam bylo  pět domů rybářů a dvě skladiště. Něco na způsob velkých kamenných stodol, pro sítě a opravu lodí a také úlovky. V zátoce je i klasická kašna s kohoutkem, tedy doplňuji zásobu vody. Vítr sílí, zvedají se vlny, vyrážím ve dvě odpoledne dál. Postup je čím dál obtížnější, vítr Bf 3, později 4. Je jasné že nastupuje Bora, tlačím se k pobřeží a mám toho dost. V šest večer je situace už zoufalá, podle mapy riskuji dojezd k bezejmenné zátoce před zálivem Žrnovnica, na skalním ostrohu je výrazná stavba asi restaurace, zdá se úplně prázdná.  Vytahuji kajak z posledních sil u domu a ohromuje mne potok studené vody ze skal, cca čtvrt kubíku vteřinově. Ideální trávník, dům s dalšími travnatými zahradami za domem. Na boku přístaviště, dvě unimo buňky v dezolátním stavu. Zjišťuji, že trávník je prameny vody podmočen a nepoužitelný. Volím nocleh na podlaze vyřazeného rybářskkého kutru, vedle je další loď. V jedné buňce jsou vrše na chytání raků, chobotnic. V druhé byla kancelář a má i střechu, okno a stůl, avšak je bez dveří. Ideální pro moji kuchyni. Vařím a chystám spaní. Vítr nabírá na síle, přechází min. na Bf 7, pak 8. Kurtuji kajak třemi úvazy, zrovna tolikrát se v noci i budím. Vichřice v nárazech na vrcholcích min.20m/sec. Co je na vodě nevím, nevidím tam. Dnes 29km, pocitově jako bych rval padesátku.
04.07-ČT Bora jako „prase“. Vylézám po cestě k domu na útes. Trajekty nejezdí, na vodě je prázdno. Slunce pálí, vlny, poryvy, pěna na Velebitském kanálu a to má šířku do 15km. Mám sanitární den, mohu prát ve sladké vodě. Odpočívám a opaluji se při práci. Odpoledne vycházím znovu po přístupové cestě 1,5 km, míjím řetízek via cestu a tabulku PRIVAT, jdu dál až k Jadranské magistrále. Vidím dva umrtvené turist.rezorty hogo-fogo (viz pozn.2) Vracím se, vidím že prijíždí auto po přístupové cestě, je to majitel domu v zálivu. Prohlédl dům, zámky neporušeny, na břehu můj mořák. Docházím dolů k němu, vítá mne černý pes a líbí se mu mé podrbání. Zdravím majitele, lehce nad 70let. Pokecáne (viz pozn3). Odjíždí a já lelkuji, lenoším, studuji mapy, vařím a ukládám se na druhou noc do kutru. Silný vítr večer lehce slábne, snad  zítra…
05.07-PÁ
Ráno si půjčuji dva třímetrové dřevěné hranoly 100x100 a fošnu, po nich stahuji naloženou loď na vodu cca sedm-osm metrů, odliv je cca 70cm, dno zálivu má velké ostré šutry. Pak půjčené vracím. Zásadně odvážím ssebou odpadky a vracím na místo půjčené dříví. Vyjíždím, vítr už jen Bf 3, pak 2. Vlny jsou, ale jde to. Raději bych dále od břehů ale nejde to, lepší je úkryt před větrem u skal. Po hodině vždy zastavím na jídlo, či pití a hlavně zhodnocení možností na mapě. Zastavuji v karavan kempu, po pozdější orientaci identifikuji kemp Kozica. Je to klasika teras s kamennými zídkami na 150 míst, obsazeno asi 30. Velmi dobrý sanitární blok, návštěva hlavně za účelem šamponování hlavy. Po orientaci buzolou ověřuji u procházejícího muže místo zastávky. Je to náčelník České dětské výpravy, popisuje splouvání ř.Rašica WW1-2, v Černé Hoře, kde došlo málem k incidentu a šermování nožem s místním domorodcem. Moc veselé povídání to není.  Odpoledne  asi  v 16 hod. vyrážím dál, vítr ale pokračuje a vlny s ním. Chci dorazit k další zátoce jménem (opět) Žrnovnica (8km před Novi Vinodolski), nastává však zklamání. Ve velké zátoce není možno kulturně přistát, místo na spaní není. Navíc na konci jsou rybářské sádky (Plastové okruži průměr 16metrů) a to Chorvaté opravdu nemají rádi, aby jim tam cizí očumoval. Vyjíždím ven a okolo mne krouží rentaři s motoráky, typu Bayliner. Zdraví mne a já v posledních chvílích stěží otážím kajak kolmo na jejich vlny. Nejraději bych jim dal po palici pádlem. Vítr je opět Bf4 a já s obtíženi končím v další zátoce s nákladním přístavem pod jakýmsi hotelem na skále, v místě Povile.  V přístavu jsou už i tři karavany I,D, holt tady je to zadarmo, tak šetří. Vařím a palačinkuji i na ráno, dělám obvyklý brloh v kačírkovém loži. Jediné zpestření- dvě holčiny v noci i ráno , patrně obsluha v hotelu, plavou k bóji v zátoce. Jsou slušně vychované, mají plavky, pěkné postavy.  Dnes po boji 31km, nálada dobrá, lehce unaven, nic mne nebolí.
06.07-SO
Pojímám tento den jako lenošení. Jedu jen 8,5 km, po prohlídce Novi Vinodolski končím na superpláži. Jsou zde za městečkem čtyři. Koupačka, papání, lenošení a spaní. Pět mladých Slováků přijíždí v rent lodičce, „blbnou“ a vůbec… Večer vařím, dochází i na palačinky s medem a vanilkovým cukrem, čokoláda už došla. Dnes tedy jen 8,5km, ale nejsem na útěku, tož tak. V noci na obloze jakési záblesky. Říkám si: „ Že si nedaj s tou lasershow pokoj!“ Za chvíli je jasné, že je to bouřka a tak poprvé vytahuji z kajaku stan a s čelovkou uchychleně stavím a kurtuji i loď. Dostavil jsem, zalezl a za 20 vteřin přišla sprška. Zeus a Úranos pak už jen posílají dolů bleskogramy…
07.07-NE Zbývá mi zpět k cíli jen asi 25km, netuším ovšem peripetie, varování včerejší bouřky jsem podcenil. Ráno jen malý větřík, v dobré náladě balím mokrý stan, dojíždím do Crikvenice, na kraji pláže zamykám kajak  a jdu „sight-seeing“ pokoukat, pojíst, popít. Historické jádro okolo kostela je dost malé. Pochopitelně nejdříve „Pekar“, jejich koláče se sirom(tvarohem) nemají chybu a jsou velikosti kola od vozu. Mléko  z krabice je chutnější než naše, podle vzoru „sousedovic tráva je zelenější“. Tady už je vidět tah na turisty a chuť je více v sezóně oškubat. Na oběd čevabčici jen za 38, o kus dál už bych to měl za 115Kn. Na pláži u lodě slovenská babička ráchá vnučku. Ta by se mi líbila, tedy ta chic babička. Příchozí dcera už není tak atraktivní. Přináším koupený barel body 6L za 18Kn. Naprostým šokem je poznatek z procházky městem. Děti turistů bez rozdílu národnosti mačkají své blikající placičky, památky je nezajímají, obchody se zbožím a turistickou veteší jsou stejné po celé EU. Polovina z nich je evidentně obézních, tlustých, tedy vypasených O sportování nikdy nezavadili. Vyžraní tatíci s pupkem a o matičkách ani nemluvit. Novodobý mor doby! Navíc ty dvě a půl hodiny v městečku mne budou setsakramentsky chybět!  Pokračuji dál, vítr sílí a před chatovým kempem Kačjak už je situace tak špatná, že v hnusné kaverně s naplaveným čurbesem vystupuji na břeh. Kajak nezamykám, turisti utíkají po betonovém chodníku do chatiček, dost starých a omšelých. Já proti nim jdu obhlídnout za zátočinu situaci, je špatná. Vracím se a u lodě je kolega z Prahy seakajakář, ale bez lodě. Kecáme, v tom mrak a smršť. Snad jen minutová, která z malých vlnek urvala neuvěřitelnou tříšť pěny. Prší, jsem ve vodácké bundě a čekám noční pohromu, něco málo jím. Kolega odchází, později se vrací, znovu konzultujeme situaci, do které ani on by nešel. Čekám ještě něco víc jak hodinu, nastává trochu uklidnění a tak v 17 hodin jdu na vodu s cílem to dorazit, zbývá jen 10-12km. Bojuji, u Jadranova trochu polevuje vítr, přejíždím kanál k majáku Silvenija, v zákrytu skal objíždím ostroh a končím v 19hod v přístavišti Voz (dříve histroricky patrně rybárna).
Váhám, chci přespat a vyrazit zítra na malý okruh Riječským zálivem k Rt Pelova, popř s přeplavbou na o.Cres. Za dvacet minut je však nad Istrií nebeské olovo a přichází z dálky bouřka. Stmívá se dost prodce. V osm večer nebeské olovo od Istrie až na jiho-východ, kam dohlédnu. Vichřice, jen co jsem dal kajak na střechu a naházel bagáž do auta. Pak se otevřelo peklo. Nezbývá než odjet. V neděli jsem nechtěl ale předpověd (konzultuji po příjezdu s Polákama) je horší, než mizerná. Ještě na dálnici za mostem jsem zastavil na SOS stanovišti před tunelem. Poryvy vichřice mne donutili abych neriskoval za jízdy utržení střešního nosiče a plasťáku Kodiak.
Dnes jen 21,5 km, s obtížemi a po boji. Celkem za 8 a půl dne 204km. Jeden den Bora- bez pádlování, na příjezdu první den to bylo jen pádlovací odpoledne. Celkem 10 dnů na vodě.
Co ssebou jako nezbytné:
Borová mast a oční kapky Ophtal, Indulona, plachta 5x3m jako zákryt před sluncem a pod KM(karimatku) , moskytiera jen na hlavu. Dobrý – kvalitní brýle, nejlépe polarizační. Dobrý cyklorukavice, neklouzající po žerdi pádla. Pádlo je dobré dělené, dá se do kokpitu, ten se „uzamkne“ špricdekou, nebo ušitým deklem a můžete do města.
„Bramborová kotva“- rešlový pytel na brambory 20kg s gumicukem 3m pr.10mm a karabinami. Do pytle po příjezdu 2-3 balvany , ukotvit kajak jako lodě. Jeden tkaloun 10m ze přídě na břeh ukotvit, úvazová tažná šňůra jako pojistka. Při malých vlnách nemusíte tahal loď na břeh.  Místo tkalounu mám ocelové lanko s oboustrannými oky a malým zámečkem. Laika to odradí, profík ukradne fšecko! Houba a pumpa na vodu v kokpitu. Kvalitní lepící textilní páska (na fšecko!). Klobouk na palici.