Téma: Carbon, kevlar, sklo a jadro v amatérskej stave
Dovolím si prekopírovať príspevok od Štepána:
Karbonu (a zejména kevlar-karbonu) se při stavbě rozhodně neboj. Tím můžeš jenom získat, když dodržíš technologický postup a hlavně správný kladení vrstev. Je to spíš o ceně materiálu a karbon je žel 10x dražší než sklo.
Tak jistěže je řádový rozdíl ve vstupních nákladech technologie ručního sycení a vakuové infuze, ale to se týká spíš spotřebovaného pomocného materiálu a spotřebovaných energií než nároků na kvalifikaci práce, která zas může být vyšší (požadavek vyšší zručnosti a zkušenosti) u ručního kladení a sycení.
Jinak platí, že tam kde lze zpracovávat ručním sycením sklo, lze stejně dobře zpracovávat i karbon nebo kevlar-karbon. Tedy to není žádný problém ani u lodí. Při použití moderních sofistikovaných epoxydových systémů lze i ručním sycením dosáhnout podobně kvalitního a podobně lehkého kompozitu jako vakuovou infuzí, je to jen trochu pracnější a chce to trochu zkušeností s materiály.Zrovna dokončuju kevlar-karbonovou ww kríkovku, (která má podobný objem jako muj 6,4 m dlouhý kajak) kterou jsem dělal ručním sycením a váží (zatím bez sedačky a pěnových vzpěr) asi 8,7 kg.
Keď budem mať trochu času, postavím si kajak, shearwater 17. Uvažujem však, že namiesto jednoduchého zlepenia a prepáskovania s jednovrstvovým olaminovaním sklom by som dal na laminovanie večší dôraz a použil by som v hojnom, ale primeranom množstve ušlachtilé a drahé materály. Carbon je síce 10 x drahší ako sklo, ale na kajak ho zas tak moc nejde. Keď som to presne odhadom spočítal, tak by takáto stavba mohla výjsť na cenu PE plasťáku. A to sa mi zdá dobré.
JADRO. Preglejka slúži ako jadro. Okumé je lahká, ale 4-5 krát ťažšia ako Airex -Herex. Ak jadro kajaku z Airexu bude vážiť 2 kg, tak zo 4 mm Okume bude vážiť 8 - 9 kg. Rozdiel bude 6 -7 kg !!! To je tretina váhy kajaku. Je možné použiť Airex namiesto preglejky pri metóde SG ??? Myslím že áno, vyrezané diely z Airexu by som po zlepení z jednej strany /vonkajšej/ olaminoval 125 g sklom a potom by som zošíval ako preglejku. Ak porovnám aktuálnu cenu na trhu preglejky a Airexu, tak je otázka prečo použiť preglejku? Je lepšie spraviť dno z preglejky, lebo je tvrdšia? /teraz neberiem v úvahu estetiku výrobku a túžbu mať loďku z dreva/
Uvažujem ako sú namáhané jednotlivé časti kajaku a sendvičového kompozitu. Največšiu pecku dostane dno pri pristávaní plno naloženého kajaku na pláž, teda ak pominiem extrém nárazu do skaly, alebo ešte večší extrém nárazu na hrot skaly.
Paluba je namáhaná tým, že pri nasadaní si sadnem za kokpit a potom sa súkam dovnútra a ešte zrejme pri záchrane, ak sa snaží nešťastník dostať do loďky a vymrskne sa na palubu.
Predpokladám že vlákna laminátu z vnútornej strany sendviču sú namáhané na ťah a z vonkajšej strany sú tlačené, myslím že vnútorná strana je namáhaná viac. Okrem toho vonkajšia strana dna je namáhaná extrémne na oter. Teda z vonkajšej strany dna Kevlar, alebo Diolén, alebo aj aj? Stačí na olaminovanie cca 400 g tkaniny? 173 g kepr Kevlar a 200 g kepr Diolén? Alebo 2x 173 g Kevlar? Z vnútornej strany 2 x 200 g carbon? Alebo 3 x 200? Stačí carbon, alebo musí byť Aramid-carbon?
Paluba sa mi nezdá až tak namáhaná, asi by som ju riešil len sklom, pri jadre s okume z vonku jedna vrstva skla cca 175 g a z vnútra dve vrstvy, miesta zvýšeného namáhania za a pred kokpitim by som ešte zosílil. Ak by som použil jadro z Airexu, čo ma láka, lebo pri 10 mm hrúbke by to bola aj dobrá tepelná izolácia, tak by toho laminátu muselo byť cca 2 x viac.
Takže zatial tolko mojich úvah, ak by sa profíkom zdalo že z nich ťahám príliš moc rozumu, tak akceptujem ak sa nevyjadria.