1

Téma: Útes

Útes
    Dnes nic nepřijede! Nic. Ani zprava od „Jeskyně skučícího psa“, ani z volných plání na obzoru vlevo. Sedím nahoře nad převisem „Vlčího útesu“, vichr mi šlehá do vlasů solný vodní prach a zdecimován zírám zbytečně do dálek. Vlny chvátaj jak spěšnej páteční telegram, co měl být v cíli už ve čtvrtek večer. A ještě k tomu přichází monzun. Hrom aby do toho! Přemýšlím, dalších šest tejdnů je ztracených. Copak má smysl vystřelit poslední dvě oranžový světlice do provazců vody?  A ohně na útesu nezapálím, to umí jen fešáci v těch sladkých filmech s dobrým koncem. Každej lodník je zalezlej v podpalubí u kafe a důstojníci při službě na můstcích šífů koukaj tak možná do sonarů, navigací, nebo porno časopisů. Vlastně je to pořadí spíš obrácené. Kdo by čuměl na opuštěný pobřeží, který navíc musí z dáli objíždět kvůli skalním špicarům, viditelných jen při odlivu? Nikdo. Nikdo! Kdybych byl na lodi já, taky bych nic neřešil co nemusím. V lijáku nevidíš ani na půl majle a někdy jsi rád i za sto yardů, tak je to blbče! No nazdar, už začínám samomluvou! Jo kdybych byl na lodi. Jenže tam já nejsem, jsem tady a v průseru. Napůl mezi nadějí a hřbitovem.
Dopajdal jsem jak střelená koroptev na pláž posetou vyplaveným bordelem. Jinak se tomu ani říct nedalo. V dobrodružných knížkách školní podlavicové četby to bylo jen vyplavené dříví, chaluhy a kostry uhynulých velryb. Teď by tady šlo otevřít obchod s průmyslovým plastovým zbožím.
Prohlížím nadílku naštvanýho Neptuna a šrotuju v hlavě, čím začít. Takhle kdyby tu někde ztroskotal třeba mandarínskej kontejner s nákladem dvousložkový pryskyřice, skelný tkaniny, šmriglu, špachte, voskového kartonu a, a, … Ne, ne, smirkovej papír ani na plátně by ve vodě nevydržel, špachtli si vyřežu nožem a voskovej karton? No něco bych už tady našel jako podložku. Jen ta skelná tkanina by nesměla bejt rozcupovaná! Žerou žraloci skelnou tkaninu? Snad ne, nežerou! Alespoň to…
Déšť přidal do intenzity plnýho kropáče a tak jsem zatroubil k ústupu pod převis skály. Jenže hlava šrotuje dál, to nejde zastavit. Vždyť by to stejně v mokru nedrželo, leda mít chýši, topit a nosit dřevo. Jako v tý pohádce o kohoutkovi a slepičce. Do Ptákový Lhoty! Koroptev ve mně se převlíkala za polochcíplou slepici s nohama nahoře. Kdyby tady byl alespoň hlt rumu. Bože Havanský bílý sedmiletý, to by byl stylový konec s mandlovou a vanilkovou dochutí! Už začínám asi blouznit. Ten monzun! To tady skejsnu, než přestane pršet. Pak to opravím. Takovou řechu jsem ještě neudělal. Jak mne to natlačilo navečer v příboji na útes, bylo zle. Seakayak skučel a tříštil se jako kdyby to byly moje kosti. Jistěže to byly opravdu moje druhý kosti, tady se jít pěšky skalama nedá! Jak já se z toho vyhrabu? Můj kajáček „super větřík“ 585centimetrů, lehoučkej a tenkej jak pírko. A teď? S dírou větší než po torpédu. I ten airbrusch dračí hlavy na přídi dostal zásah. Bože jaká to byla krása. A teď je to rozervaný jako kondoří křídlo, jako vyrvaná duše z mého těla!
--
Sním, nebo bdím? Zoufale koulím očima  a hledám oporu ve skalní stěně nade mnou, co je vlastně pravda…
Třesu se zimou, cítím studený pot. Rozednívá se! Koukám na svoji JOAN přivázanou na kamenité pláži. Úplně obyčejnej plasťák Kodiak a nevěřícně koukám! Je úplně celá. Žádná rozervaná tlama. No pár šrámů po včerejšku bude mít, řacha to byla! Průser byl v tom, že se při tom rollu urvalo víko na zádi a navíc lodní pytel se stanem a spacákem na deklu  a vak se o skály roztrhl. Tak tady ležím v provlhlý náladě a čekám na Boha slunce Hélia, aby mne v tento říjnový den usušil. Ještě že jsem „nešel“ do tý Hi-Tech nádhery! Uf, pro kmeta jako já stačí i plastovej seakayak co vydrží i nemožný. A že je pro pér-delatý germány? No bóže, už zas tolik nepospíchám!

2

Re: Útes

Už som ťa aj začal lutovať, čo sa ti strašného stalo a elegantne si to ukončil.
Asi pred dvomi týždňami som precenil situáciu aj svoje schopnosti a pri prechádzaní skalnatej  hrádze, bočného výhonu ktorý usmerňuje prúd na Dunaji ma šlahlo o skalu tak silno, že som dostal úder do sedačky a ten sa posunul  na moje telo. Plasťáku nič nie je a ja len môžem meditovať, či by to nejaký ušlachtilý výrobok s kevlar-karbonu vydržal.